|
|
Život lidí s cystickou fibrózou z hlediska sociálních potřeb a kvality života
TŮMOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak je onemocnění s cystickou fibrózou hodnoceno z hlediska sociálních potřeb a kvality života v rodinách. Pro splnění zvoleného cíle byly položeny dvě výzkumné otázky: Jak hodnotí rodiny, ve kterých se vyskytuje toto onemocnění, kvalitu života? Jakým způsobem jsou uspokojovány sociální potřeby rodin s tímto onemocněním? Nejvhodnější formou výzkumu se pro tuto práci jevil kvalitativní výzkum. Zvolila jsem metodu dotazování a použila techniky - dotazník s uzavřenými otázkami a narativní rozhovor. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami a metodou snowball sampling získán výzkumný soubor S1 se 29 dotazovanými. Ve druhé fázi jsem pracovala se třemi vybranými respondenty ze souboru S1, se kterými jsem uskutečnila narativní rozhovory. Pro získání objektivního pohledu byli vybrání ti, kteří onemocnění prožili v delším časovém úseku. Tento soubor byl označen S2. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, jak nemocní s cystickou fibrózou hodnotí svůj život z hlediska uspokojení sociálních potřeb a kvality života. Z výsledků jasně vyplynulo, že jejich situace jim neumožňuje si život užívat naplno. Omezení vyplývající z tohoto onemocnění se projevují v důležitých oblastech života škola, práce, partnerství. Také se setkávají s nepochopením lidí z důvodu malé informovanosti o této nemoci.
|
|
|
Současné problémy české lékařské posudkové služby a možné návrhy na jejich řešení
Macháčková, Zuzana ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Cílem práce je identifikovat všechny současné problémy lékařské posudkové služby a navrhnout možné změny a doporučení, které by mohly systém zefektivnit. V části zabývají se teoretickými východisky je využit koncept státu veřejných služeb, přičemž je poukázáno na jeho krizi efektivnosti. Dále byl popsán vývoj oboru posudkového lékařství a jeho současná podoba. V analytické části byla vybrána informační analýza dokumentů, která napomohla k odhalení všech problémů a jejich postupného vývoje. Analýza byla využita i k navržení změn a doporučení. Taktéž byl uskutečněn expertní rozhovor, který podložil výsledky analýzy.
|
|
|
Současné problémy české lékařské posudkové služby a možné návrhy na jejich řešení
Macháčková, Zuzana ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Cílem práce je identifikovat všechny současné problémy lékařské posudkové služby a navrhnout možné změny a doporučení, které by mohly systém zefektivnit. V části zabývají se teoretickými východisky je využit koncept státu veřejných služeb, přičemž je poukázáno na jeho krizi efektivnosti. Dále byl popsán vývoj oboru posudkového lékařství a jeho současná podoba. V analytické části byla vybrána informační analýza dokumentů, která napomohla k odhalení všech problémů a jejich postupného vývoje. Analýza byla využita i k navržení změn a doporučení. Taktéž byl uskutečněn expertní rozhovor, který podložil výsledky analýzy.
|
|
|
Příspěvek na péči jako jeden z pilířů péče o osobu zdravotně postiženou
Zíková, Markéta ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Dolista, Josef (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku příspěvku na péči. Teoretická část obsahuje základní informace o této sociální dávce. Jsou zde popsány jednotlivé formy správních řízení. Je nezbytně nutné, znát sociální služby, na které se lze v případě potřeby obrátit, proto jsou v práci také uvedeny. Pozornost je věnovaná charakteristice sociálního pracovníka. Praktická část má za cíl přiblížit čtenáři vhled do této problematiky. Jsou zde zveřejněny skutečné příběhy lidí, na kterých je vidět, v jakých náročných situacích se mohou lidé nacházet. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že respondenti mají s vyřízením příspěvku na péči negativní zkušenosti, neboť řízení trvalo několik měsíců. Dále bylo zjištěno, že prvotní informace se o této sociální dávce dozvědí od lékaře. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji potřebují pomoc s nákupy, úklidem domácnosti nebo s tělesnou hygienou. Jedná se o úkony, které jsou pro respondenty fyzicky náročné a často jim pomáhají členové rodiny.
|
|
|
Vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči.
KOZINOVÁ, Jaroslava
V bakalářské práci jsem se zaměřila na vnímání lékařské posudkové služby, jejíž cílem je kromě dalších úloh i posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči. Cílem teoretické části je zmapovat proces posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a v této části popisuji členění a úlohy lékařské posudkové služby, posudkové lékaře, nově zavedenou pozici odborného asistenta posudkového lékaře, posudková kritéria, zásady posuzování zdravotního stavu a principy hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby. Ve třetí kapitole jsem nastínila vnímání, předsudky, stereotypy a chyby v sociální percepci. Cílem empirické části je zjistit, jaké jsou stereotypy a předsudky u žadatelů příspěvku na péči. Byly stanoveny 3 hypotézy, které byly v rámci kvantitativního výzkumu zkoumány metodou dotazování, prostřednictvím techniky sémantického diferenciálu. Výběrový soubor byl vybrán náhodně z evidence doručených žádostí o posouzení zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a tvořilo jej 400 respondentů. Návratnost dotazníků byla 62 %, výzkumný soubor byl tedy složen z 212 respondentů. K vyhodnocení dat a ověření hypotéz byly využity statistické metody pro třídění dat prvního a druhého stupně. Výzkumem byla potvrzena pouze hypotéza, že žadatelé příspěvku na péči nejsou spokojeni s délkou trvání posuzování zdravotního stavu. Ostatní 2 hypotézy nebyly potvrzeny a zjistilo se, že žadatelé příspěvku na péči vnímají lékařskou posudkovou službu spíše neutrálně a stejně tak neutrálně vnímají i objektivitu posudků. Výsledky bakalářské práce mohou být využity orgány státní správy jako ukazatel současného vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči a mohou být využity při procesu posuzování stupně závislosti v aspektech nelegislativní povahy.
|
|
|
Příspěvek na péči - sociální šetření a jeho úspěšnost v řízení Návrhu na změnu výše a opětovného posouzení
Matulová, Jana ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Urban, David (oponent)
This Bachelor Thesis titled "Care subsidy - Social Investigation and Its Success in the Proceedings of the Proposals for Change and Reassessment of the Claim" consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part explains some concepts and describes the course of the entire process of the application for care subsidy focusing on social research. The practical part contains mainly individual examples of social investigations and their course as well as the results of the whole process, including the comparison of the proposals of the social investigation with the assessment of the medical assessment service.
|
|
| |
|
|
Úloha a kompetence lékařské posudkové služby v sociálním zabezpečení
VÁŇOVÁ, Romana
Bakalářská práce na téma Úloha a kompetence lékařské posudkové služby v sociálním zabezpečení se zabývá činností Lékařské posudkové služby a posuzováním zdravotního stavu osob pro účely dávek systému sociálního zabezpečení. Lékařskou posudkovou službu tvoří posudkové komise, které disponují posudkovými pravomocemi. Vydávají posudky o zdravotním stavu osoby v souladu s kritérii obsažených v právních předpisech. Posudek pak slouží jako podklad pro rozhodnutí k přiznání některé ze sociálních dávek. Jedná se o dávky poskytované na základě nemocenského a důchodového pojištění, o dávky tzv. nepojistné, tj. dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a zaměstnanosti. Cílem této práce bylo popsat stávající kompetence posudkového orgánu a zjistit, zda lze tyto kompetence převést na jinou lékařskou či nelékařskou odbornost. Teoretická část popisuje činnost Lékařské posudkové služby, kompetence a úlohu v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení. Praktická část ověřuje hypotézy ohledně převedení kompetencí na jinou lékařskou či nelékařskou odbornost. V praktické části své práce jsem se zaměřila na posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči. Příspěvek na péči je poskytován osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby. Byl proveden kvantitativní výzkum. Celkem bylo rozdáno 90 dotazníků respondentům ve věku do 65 let z Benešova a okolí. V souvislosti s cílem práce byly určeny následující hypotézy. Hypotéza H1: Kompetence LPS lze převést na jinou lékařskou odbornost při posuzování stupně závislosti. Tato hypotéza byla potvrzena. Zjistila jsem, že 62 % respondentů si přeje, aby je posuzoval pouze praktický lékař. Tudíž se nabízí možnost, převést kompetence LPS na praktické lékaře. Praktický lékař zná své pacienty více, nežli posudkový lékař. Hypotéza H2: Kompetence LPS lze převést na jinou nelékařskou odbornost při posuzování stupně závislosti. Hypotéza H2 byla také potvrzena. 69 % respondentů chce, aby posudek sepsal někdo jiný, než posudkový lékař. A zároveň 55 % respondentů si myslí, že lze převést kompetence na odborně proškolené osoby. Zde je možné převést kompetence posudkových lékařů na referentky posudkové služby. Výsledky práce mohou sloužit jako ukazatel současného vnímání lékařské posudkové služby laickou veřejností.
|
|
|
Porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v systému nemocenského pojištění v ČR a na Slovensku
ADAMCOVÁ, Pavlína
Diplomová práce s názvem Porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v systému nemocenského pojištění v ČR a na Slovensku je ve své teoretické části zaměřena na informace týkající se systému sociálního zabezpečení se zaměřením na nemocenské pojištění jak v dobách Československa, tak v současném uspořádání České republiky a Slovenska. V návaznosti na to je dále rozpracována tematika lékařské posudkové služby. Jsou zde shrnuty nejdůležitější činnosti LPS a jednotlivé kompetence orgánů činných v nemocenském pojištění. Pro ucelenost problematiky je zmíněn také institut upravující veřejné zdravotní pojištění včetně souvisejícího revizního lékařství. Hlavním cílem diplomové práce je porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v ČR a na Slovensku. Pro hlubší zpracování jsou stanoveny také dílčí cíle. Jedním z nich je porovnání benefitů, které jsou v těchto dvou zemích na základě zdravotního stavu přiznávány v rámci nemocenského pojištění, a druhým je porovnání zdravotního stavu českých a slovenských obyvatel na základě statistik o získání dočasné pracovní neschopnosti s přihlédnutím na podmínky pro jejich přiznávání. Pro dosažení výše uvedených cílů je použita technika analýzy dokumentů. V empirické části diplomové práce jsou získaná data uspořádána do přehledných tabulek s komentářem a v následující kapitole 5 Diskuze jsou znázorněné údaje porovnány. Mezi témata závěrečné diskuze patří základní porovnání systému sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění České republiky a Slovenska. Značná pozornost je věnována také možnosti sloučení nemocenského a zdravotního pojištění v obou zemích s přihlédnutím na názory zainteresovaných oborníků v této oblasti. Stěžejním obsahovým zaměřením diskuze je porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v České republice a na Slovensku. Z výsledků vyplývá, že úloha a činnost LPS je v obou zemích velmi podobná, což je logické vzhledem ke společnému historickému základu. Hlavní činností české i slovenské LPS v nemocenském pojištění je činnost kontrolní, a to jak kontrola posuzování zdravotního stavu ošetřujícím lékařem, tak kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopných. Lze však spatřit nuance v propracovanosti obou dnes již nezávislých systémů LPS. S ohledem na legislativu lze říci, že slovenská lékařská posudková služba pracuje důsledněji, což potvrzují také statistické údaje, čítající více provedených kontrol dodržování léčebného režimu a častější používání sankčních prostředků vůči pojištěncům, což plyne z důkladného strategického plánování kontrol. Diplomová práce nabízí porovnání systémů nemocenského pojištění a úlohy a činností LPS v ČR a na Slovensku. Může být použita jako studijní materiál pro studenty sociální politiky a práva sociálního zabezpečení. Může sloužit také jako podnět k dalšímu zkoumání v této oblasti a k zamyšlení nad různými možnostmi uspořádání systému sociálního zabezpečení těchto dvou zemí.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení {-} se zaměřením na příspěvek na péči
SUCHANOVÁ, Markéta
Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky, který slouží k vyrovnávání sociálních nerovností a napomáhá řešit sociálně nepříznivé situace. Tato práce poskytuje základní přehled o jednotlivých dávkách nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a nabídce sociálních služeb. Práce se také zabývá Lékařskou posudkovou službou a posuzováním zdravotního stavu osob pro účely jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Hlavní pozornost je věnována příspěvku na péči, dávce určené osobám, jež jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Výzkum je zaměřen na příjemce příspěvku na péči, kteří žijí v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a ve vlastních domácnostech s rodinou či samostatně. Cílem této práce je zmapovat poskytování dávek sociálního zabezpečení, činnost Lékařské posudkové služby a problematiku procesu posuzování zdravotního stavu pro účely nároku na příspěvek na péči. Dále zjistit kvalitu života osob pobírajících příspěvek na péči. Součástí práce je dotazník, který zjišťuje průběh posuzování příspěvku na péči, důvody o jeho zažádání a způsoby využívání, dále zjišťuje zdravotní stav respondentů a kvalitu jejich života. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů. Zjistila jsem, že 93,6 % respondentů příspěvek na péči používá na platby pečovatelských služeb, osobní asistence či na úhradu nájmu a služeb v domově pro seniory, tedy na platby služeb, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku. První hypotéza, že příspěvek na péči je převážně využíván na úhradu výdajů souvisejících se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku, se potvrdila. Dále bylo zjištěno, že s výjimkou respondentů žijících v domech s pečovatelskou službou, se kvalita života respondentů v průběhu pobírání příspěvku nezměnila. Druhá hypotéza, že příspěvek na péči zlepšil kvalitu života pobírajících osob, se nepotvrdila. Za zjednodušení a zvýšení efektivnosti posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvku na péči lze pokládat chystané nahrazení současných posuzovaných 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti 10 oblastmi základních životních potřeb.
|
host ::
RSS.